Náš tým

Romana Bartschová – prostě "šéfka"

Udává ideový směr, jedná s klíčovými českými i zahraničními dodavateli a mimo jiné podepisuje výplaty.

Říká o sobě: Vystudovala jsem VŠ ekonomickou. Celý život se v naší rodině zemědělčilo a hospodařilo. Babička i prababička, ale hlavně moje maminka, mě vždy vedly k úctě k přírodě, takže následoval další logický krok. Doplnila jsem si vzdělání na Fakultě farmacie Univerzity Karlovy v oboru Léčivé byliny a následovala spousta dalších kurzů a setkání se zajímavými životními osobnostmi. Toto vše mě přivedlo na cestu k PASTA&CAFÉ ROMANA. Když mám čas, velice ráda vařím a v kuchyni experimentuji. Samozřejmě plně využívám plodiny a bylinky z vlastní zahrady. V PASTA&CAFÉ ROMANA bych chtěla zúročit dlouholeté zkušenosti z oblasti přirozené gastronomie, které předávám i svým dětem."

Životní motto: Cokoli děláš, dělej vždy naplno.“

 

 

 

Otto Bartsch jr. – prostě "vicešéf"

Nyní v londýnském exilu pilně studuje antropologii, do chodu PASTA&CAFÉ ROMANA vnáší čerstvé poznatky konzervativního západoevropského myšlení, inspiruje a reprezentuje firmu. Plynně, zdvořile a spisovně se domluví anglicky a německy.

Říká o sobě: Po maturitě v Ostravě jsem se začal zajímat o studium na zahraniční VŠ. Jeden semestr jsem studoval v USA a nyní jsem našel svou alma mater v Londýně. Během studijního volna jsem naskočil do rodícího se projektu PASTA&CAFÉ ROMANA a už mě to nepustilo. Začal jsem se věnovat organizaci a koordinaci všeho dění kolem P&CR a i na dálku se podílím na realizaci. Je to má srdeční záležitost, což se nedávno pozitivně odrazilo i na mém EKG. Vím, že místo, kde nyní celý projekt ožívá, bude brzy výjimečné a vyhledávané všemi generacemi. Nesmírně mě těší, že mohu být od počátku u toho."

Životní motto: Buď na lidi milý dřív, než budou mít šanci chovat se hnusně.“

Od 7 h do 17 h ho zastihnete na telefonu: +420 702 261 088

 

Kateřina Schleser – prostě provozní Katka

Organizuje provoz v Pasta&Café Romana, řídí sklad, kuchyni, odpovídá za čerstvost surovin, FIFO, HACCP, EET atd. Navíc ale umí načepovat pivo a uvařit vynikající kávu. Plynule a asertivně se domluví.

Říká o sobě: "Ačkoli jsem odmaturovala v elektro oboru, přirostla mi záhy k srdci gastronomie. Vždy jsem ráda pracovala s lidmi, pohostinství tudíž bylo první volbou. Nyní zde vnáším dlouhodobé zkušenosti z oboru, ale také ještě pořád dokážu nahodit jistič, vyměnit žárovku a na opravu ledničky zavolat elektrikáře. K projektu Pasta&Café Romana jsem byla přizvána v létě 2016 a svou účast zde považuji za mimořádnou výzvu. Jsem ráda, že můžu být jeho platnou součástí."

Životní motto: „Dávej přednost jednoduchým radostem, jako je kupříkladu radost z jídla, radost z teplé vody tekoucí po zádech, radost z vlahého vánku, radost z usínání.“

 

 

Roman Adámek  - prostě šéfkuchař

Roman je chlap z chalupy, který ví, že práce se sama neudělá, ani kdyby na ni stokrát intenzivně myslel. Stal se přirozenou vůdčí osobností, na které dnes stojí celý náš kuchyňský provoz. Roman je klidná síla, která neudělá jediný zbytečný pohyb a zároveň je radost ho chvíli pozorovat, jak mu ruce hrají. Při práci promýšlí několik tahů dopředu, čímž je jeho činnost více efektivní. Rovněž je spoluautorem stálého jídelního lístku i všech týdenních menu. Kromě práce mu zbývá už jen čas na rodinu. Je šťastně ženatý a má dvě děti. 

Říká o sobě: Vystudoval jsem střední školu cestovního ruchu v Ostravě-Hrabůvce. Základy jsem dostal slušné, ale teprve praxe v zahraničí mi ukázala, jak zvládnout velký nápor strávníků a přitom zachovat kvalitu. Čtyři roky ve Španělsku ve čtyřhvězdičkovém hotelu byly k nezaplacení. Od mistrů kuchařů jsem se naučil postupy, které šetří čas a také nějaké technologické fígle. Jde hlavně o organizaci práci, rozvržení jednotlivých etap.Někdy si připadám jako šachista, který hraje simultánku. Musíte vědět, co se kdy kde vaří, jak dlouho to přesně trvá, než je pokrm ideálně nachystaný. Někdy se tak sejde i dvacet objednávek a to je potom fofr. Ten mi svědčí nejvíce.

Životní motto: „Všechno se podaří. Jen je třeba chtít a hlavně se musí začít.“

Markéta Szterculová – prostě cukrářka Markéta

Absolvovala SŠ gastronomie a služeb a to obor kadeřník – kadeřnice. Od dětství vyniká manuální zručností a pořád se učí novým věcem.

Jak sama říká, už od malička při každé příležitosti koukala nejen mamce, ale i babičce jak v kuchyni, tak na zahrádce pod ruce a pak sama tvořila. Proto je dnes veskrze důležitou osobou v kuchyni PASTA&CAFÉ ROMANA. Dokáže nejen upéct moučník, chleba, sušenky nebo udělat sametovou omeletu, ale přichází s inovativními nápady na další vylepšení i chutí i vzhledu servírovaných jídel. Radost a spokojenost jí přináší, když vidí, jak druhým „šmakuje“ jí samotnou uvařené jídlo nebo sladkost.

Životní motto: „Někteří chápou a jiní tápou ve tmě, někteří lidé rozumí a jiní ne… TU TENGO MIEDO.“

 

 

Adam Blaník  - prostě náš nejmladší, ale šikovný

Neřekli byste, že Adam je klučina čerstvě po škole a my jsme jeho první pracovní štace. Ale tak to prostě je a člověk žasne. Jak zodpovědně přistupuje ke každému úkonu, jak na nikoho nepyskuje a vstřebává každou maličkost, kterou mu škola nedala. Jak rychle získává zkušenosti a den ze dne profesně roste. Je to radost a my můžeme být hrdi na to, že se z našeho "mladého" stal až puntičkářsky precizní kuchař, který dbá nejen na kvalitu, ale také na vizuální stránku každého pokrmu. Nepustí jídlo přes výdejní okénko, dokud prostě není dokonalé. A tak je to u něj se vším.

Říká o sobě: Vystudoval jsem střední školu v Českém Těšíně, obory hotelnictví a kuchař-číšník. Práce v kuchyni mě prostě baví. Rád vařím i doma, ve volných dnech. Rozšiřuji si obzory a zkouším nové věci až k samé hranici posedlosti. Mimo to s přítelkyní rádi cestujeme a sledujeme dobré filmy. Na víc zatím není moc času.

Životní motto: „Co se v mládí naučíš, ve stáří zpeněžíš.“ 

 

Michaela Tonková – prostě Míša, nápojová specialistka a servírka

Již od dětství se vyznačovala soutěživostí, perfekcionistickým přístupem k životu a tvrdohlavou urputností, se kterou jde hlavou proti zdi. Stejně tak se vrhla do práce v Pasta&Café Romana a rychle si zde získala pevné místo.

Říká o sobě: „Vystudovala jsem střední hotelovou školu a letos je to můj jedenáctý rok v gastronomii. Jakožto gurmánský kritik ocením dobré jídlo a služby, ve své práci se proto maximálně snažím blížit k dokonalosti. Přátelé o mě tvrdí, že jsem se měla narodit jako kluk, mám ráda rychlá auta a jízdu v nich. Když je volno, cestuji křížem krážem po republice, navštěvuji hrady, zámky a dobré restaurace.“

Životní motto: „Život je jednoduchý, jen lidé si ho sami dělají složitým.“

 

 

Anna Lhotská – prostě Anička, multilingvní vrchní, která neprchá

Má ráda společnost příjemných lidí. Jen tato prostá kostelace ji dokáže nabít zásobní energií, která vydrží i po zavírací době. S nadhledem zvládá zátěžové situace a když už není zbytí, nasadí odzbrojující úsměv a nabídne nejlepší řešení.

Říká o sobě: „Vystudovala jsem SŠ techniky a služeb v Karviné. Svého času jsem působila jako recepšní v burzovní firmě, pak v restauraci v Dětmarovicích a na petrovickém Zámečku. Domluvím se plynně anglicky, méně směle německy a francouzsky. Každopádně se o volných chvílích v těchto jazycích zdokonaluji. Ve volném čase jezdím na kole nebo na in-line bruslích, také pravidelně chodím venčit svého labradora Tobina.“

Životní motto: „Co v životě zaseješ, to také sklidíš.“

 

 

Miroslav Jendryštík - prostě Mireček, naše sluníčko na place

Vystudovaný grafický designér má sklony k umělecké činnosti již od dětství. Z toho důvodu ho činí šťastným, když hostům servíruje originální a vkusné jedlé kompozice. Vždycky si drží úsměv, je přirozeným způsobem jemně přátelský. Praxi v gastru získal nejprve jako nadšený brigádník, později se stal stabilní a respektovanou osobností, kterou jsme u nás na hlavní pracovní poměr přivítali s otevřenou náručí.

Říká o sobě: Mám radost ze života a dokážu si zpříjemnit den i maličkostí, kterou ostatní považují za podružnou. Všechno co dělám, dělám naplno.

Životní motto: „Úsměv nestojí nic, ale dokáže zázraky.“

 

 

 

Pavel Kalina  - prostě Pavlík, naše staronová jistota 

Nasbírané zkušenosti jsou mnohem lepší devizou, než dosažené vzdělání, což v případě Pavla potvrzujeme a podepisujeme v plném rozsahu. Jestli o někom lze říci, že zraje jako víno, pak je to právě on. Za roky u plotny se nejen inspiroval středomořským vařením a osvojil si používání šetrných technologií, ale nezavrhuje ani tradiční středoevropskou kuchyni, do níž vnáší neotřelé kombinace, jakož i další inovativní nápady, čímž ji tvoří atraktvní pro konzervativnější klienty.

Říká o sobě: Vyučil jsem se kuchařem, pracuji jako kuchař a tomuto oboru se hodlám věnovati i nadále. Pod původním vedením své maminky jsem se v oboru zdokonaloval, nyní si již tříbím poznatky sám. Krátce jsem působil v Německu, paradoxně v Italské restauraci. Jsem rád, že své dobré zkušenosti mohu všem hladovým a platícím strávníkům nyní předávat zde, v Pasta&Café Romana.

Životní motto: „V krizové situaci zachovej rozvahu. Čím je situace krizovější, tím rozvážnější bys měl být.“

 

Lukáš Chlápek - prostě Lukáš, mistr nože oběma rukama

Další platná opora našeho kuchyňského týmu. Pohled a pohyby šelmy na lovu, to je celý Lukáš. Dokonale klame příjmením i tělem, dokud ovšem bleskurychle nedrapsne kus masa. Než se naděješ, je příkladně rozporcované a nachystané k dalšímu zpracování. Podobný přístup ale zachovává i k zelenině a dezertům. Mezitím si dá kafe a jede dál jak mašina. A to všechno s úsměvem a zdáním, že je to ještě pořád jen na půl plynu. Jestli se ptáte, kde se rodí takové typy jako je Lukáš, tak neprozradíme. Jedná se totiž o kriticky ohrožený druh a my si ho bedlivě střežíme. 

Říká o sobě: Vyučil jsem se ...

Životní motto: „Když máš z něčeho strach, udělej to hned. Odvahu dostaneš později.“

 

Domimik Varga - prostě Dominik, muž s trvale dobrou náladou

Jestli jste někdy potkali člověka, kterému bez narkózy operují koleno a on se u toho usmívá a ještě chirurga povzbuzuje, tak to je přesně Dominik. My sami nevíme, jestli jeho nakažlivý optimismus je důsledkem konkrétní diagnózy nebo co vlastně bere, ale každopádně je jisté, že je to vlastnost svým způsobem osvobozující, zejména pokud s takovým bezbranným kukučem nabídne kávu, ke kávě dezert, po dezertu víno s pozdějším výhledem na výbornou večeři a nakonec přitančí s účtem. 

Říká o sobě: Práce je mi koníčkem a proto z ní nikdy nejsem unavený.

Životní motto: "Život patří optimistům, protože pesimisté jsou jen diváci."