Náš tým

Romana Bartschová – prostě "šéfka"

Udává ideový směr, jedná s klíčovými českými i zahraničními dodavateli a mimo jiné podepisuje výplaty.

Říká o sobě: Vystudovala jsem VŠ ekonomickou. Celý život se v naší rodině zemědělčilo a hospodařilo. Babička i prababička, ale hlavně moje maminka, mě vždy vedly k úctě k přírodě, takže následoval další logický krok. Doplnila jsem si vzdělání na Fakultě farmacie Univerzity Karlovy v oboru Léčivé byliny a následovala spousta dalších kurzů a setkání se zajímavými životními osobnostmi. Toto vše mě přivedlo na cestu k PASTA&CAFÉ ROMANA. Když mám čas, velice ráda vařím a v kuchyni experimentuji. Samozřejmě plně využívám plodiny a bylinky z vlastní zahrady. V PASTA&CAFÉ ROMANA bych chtěla zúročit dlouholeté zkušenosti z oblasti přirozené gastronomie, které předávám i svým dětem."

Životní motto: Cokoli děláš, dělej vždy naplno.“

 

 

Otto Bartsch jr. – prostě "vicešéf"

Nyní v londýnském exilu pilně studuje antropologii, do chodu PASTA&CAFÉ ROMANA vnáší čerstvé poznatky konzervativního západoevropského myšlení, inspiruje a reprezentuje firmu. Plynně, zdvořile a spisovně se domluví anglicky a německy.

Říká o sobě: Po maturitě v Ostravě jsem se začal zajímat o studium na zahraniční VŠ. Jeden semestr jsem studoval v USA a nyní jsem našel svou alma mater v Londýně. Během studijního volna jsem naskočil do rodícího se projektu PASTA&CAFÉ ROMANA a už mě to nepustilo. Začal jsem se věnovat organizaci a koordinaci všeho dění kolem P&CR a i na dálku se podílím na realizaci. Je to má srdeční záležitost, což se nedávno pozitivně odrazilo i na mém EKG. Vím, že místo, kde nyní celý projekt ožívá, bude brzy výjimečné a vyhledávané všemi generacemi. Nesmírně mě těší, že mohu být od počátku u toho."

Životní motto: Buď na lidi milý dřív, než budou mít šanci chovat se hnusně.“

 

Michaela Gerdová – prostě "integrátorka a pravá ruka šéfky"

Umí se rychle rozhodnout, ví, komu kdy zavolat a na koho se obrátit, nic pro ni není problém. V Excelu vždy umí vykouzlit krásné grafy. A navíc pokaždé s úsměvem.

Říká o sobě: Vystudovala jsem management ve stavebnictví, který nyní v praxi transformuji na management v pohostinství. Jsem perfekcionalistka a miluji pořádek na pracovní desce i na pracovní ploše v počítači. Nikdy nepohrdnu šálkem dobré brazilské kávy."

Životní motto: Nos pohodlné boty.“

Od 7 h - 15.30 h ji zastihnete na telefonu: +420 702 213 432

 

 

Petr Ineman – náš hlavní provozní, prostě Peťa

Výučním listem na Hotelové škole gastronomie a cestovního ruchu v Havířově začala jeho pestrá profesní dráha, kterou do dnešních dní neopustil. Ihned po vyučení získal důležitou praxi v zahraničí. V německém Schwarzwaldu působil v hotelové restauraci dva roky a jak sám říká, byla to pro něj vysoká škola etikety, obsluhy, dochvilnosti a pečlivosti. Kromě barmanských dovedností si za pobytu rozšířil i jazykové znalosti, nyní se plynně domluví jak německy, tak anglicky i polsky. Po návratu vystřídal zajímavá místa k našem kraji, nejdéle pak působil v ostravské pizzerii Colosseum.

Říká o sobě: „Vždycky mě to táhlo ke kávě, za bar, míchat. Udělat dobrou kávu není jen tak, o tom jsem se na vlastní kůži přestvědčil. Vyšším levelem dobré kávy je pak Latte Art. Z vlastní zkušenosti vím, že nejtěžší je udělat prvních tisíc ilustrací do mléčné pěny a pak už to jde víceméně samo. Ovšem i tak musíte mít kus výtvarného nadání, bez toho se posun dopředu časem zastaví.“

Životní motto: „Když se chce, všechno jde!“

Od 7 h do 17 h ho zastihnete na telefonu: +420 702 261 088

Anna Grabiecová – naše vedoucí směny, prostě Anička

Ze spolehlivé snídaňové Aničky se postupně vyprofilovala pevná opora týmu Pasta&Café Romana. Před pár lety zdárně ukončila hotelovou školu hotelnictví a turismu. Vyniká tichou vlastností, že se dokáže vyskytnout právě tam, kde je jí potřeba. Příchodem do práce začíná na maximu úsilí a postupně přidává na výkonu, což je velice sympatické :-).

Jakmile se ale ocitne mimo výsostné vody Pasta&Café Romana, ráda se rýpe v zahrádce nebo se prohání na inlinech. Kromě toho, že po večerch ráda čte, vede k této zálibě se střídavými úspěchy i svého syna.

Životní motto: „Když nemůžeš přídej víc...“

Jiří Witala – prostě náš šéfkuchař Jirka

Vyučen v oboru „kuchař“ na Integrované střední škole v Českém Těšíně. Mohutnou praxi získal pak právě ve vyhlášené italské restauraci v Českém Těšíně, kde působil 14 posledních let.  Rozumí středomořské kuchyni, dokáže ochutit pokrm jako málokdo, je rychlý a dokonalý, zejména pak v práci s nožem. V kombinaci s jeho jemně cholerickou povahou získává každé jídlo  patřičné grády. Vypadá pořád dobře naladěný a díky tomu se usmívá se i ve spaní.

Říká o sobě:  Miluji rybaření. To je balzám na nervy. Ale zároveň stejně rád hraji hokej. Samozřejmě amatérsky. V tom velkém hokeji fandím Třinci a i proto jsem rád, že k nám do bistra z času na čas zavítá Honza Peterek, kterého jsem na ledě obdivoval asi nejvíce."

Životní motto: „Hlavně se ničeho nebát!“

Alena Kovalovská - prostě Alenka

Zdárně napoprvé a překvapivě nedávno absolvovala SŠ Hotelnictví a turismu v Českém Těšíně. Do své práce vnáší přirozenou estetiku a půvab, zejména  v roznosu nachystaných porcí obouruč. Ve vzácných okamžicích servíruje backhandem, za všech okolností ale přátelsky. Při práci se celou dobu usmívá, až jímáme podezření, že jí to tak zůstane.

Říká o sobě:

„Když mám volno, ráda venčím psa a on venčí mne. Občas se oba vydáme i do vyšších horských poloh, maximálně však do hranice kosodřeviny. Mimo to jsme rádí se svou širokou rodinnou smečkou",

Životní motto: „Karma je zdarma.“

Kateřina Gottvaldová prostě „Perníkářka Katka“

Má za sebou studium hotelnictví a turismu se sportovním zaměřením. S plnými podnosy díky tomu dokáže člunkovým během být na několika místech současně. Občas se stává, že předběhne sebe sama a ve stejném duchu vede i své dítě, které si našlo zálibu v bahně Spartan race. Když se usmívá, mizí jí oči, ale stále bedlivě pozoruje dění kolem sebe. Velice dobře si rozumí s perníkovým těstem, ze kterého nad rámec svých pracovních povinností vytváří unikátní výtvory, víceméně mravné.

Jakmile má chvíli volna, narve se do dresu a osedlá svůj bicykl s růžovou přehazovačkou a několika talíři s cibulovým vzorem. Drandí tak po horách i dolách, jakož i v sobotu ráno do obchodu. Mimo kolo je ale pečlivou paní maminkou a hodnou tetou pro mnoho dalších dětí, ano, také z našeho bistra.

Životní motto: „Rozdávej úsměv všude a všem. Tebe to nic nestojí, ale druhé obohatíš.“

Lenka Chromíková – prostě Lenka

Původním vzděláním rekondiční sportovní masérka si již během studií uvědomila, že práce mezi lidmi je pro ni to pravé. Na place mezi stoly se cítí jako ryba ve vodě a vůně masážních emulzí jí zatím nijak nechybí. Mezi hosty je oblíbená pro svou afinitu k vínu, o kterém dokáže vést zanícené debaty.  

Její život mimo zájmový sektor Pasta&Café Romana je prostoupen hudbou. Ráda a dobře hraje na klavír, také občas hlídá děti a na nic jiného jí nezbývá čas.

Životní motto: „Jsem malá, ale šikovná...“

 

Markéta Szterculová – prostě Markéta

Absolvovala SŠ gastronomie a služeb a to obor kadeřník – kadeřnice. Od dětství vyniká manuální zručností a pořád se učí novým věcem.

Jak sama říká, už od malička při každé příležitosti koukala nejen mamce, ale i babičce jak v kuchyni, tak na zahrádce pod ruce a pak sama tvořila. Proto je dnes veskrze důležitou osobou v kuchyni PASTA&CAFÉ ROMANA. Dokáže nejen upéct moučník, chleba, sušenky nebo udělat sametovou omeletu, ale přichází s inovativními nápady na další vylepšení i chutí i vzhledu servírovaných jídel. Radost a spokojenost jí přináší, když vidí, jak druhým „šmakuje“ jí samotnou uvařené jídlo nebo sladkost.

Životní motto: „Někteří chápou a jiní tápou ve tmě, někteří lidé rozumí a jiní ne… TU TENGO MIEDO.“

Martina Horáková – prostě Marťa

Vyučila se v naprosto odlišném oboru, než jaký jí dnes přináší živobytí. Jediným styčným bodem, který lze vystopovat, je radost z práce mezi lidmi.
Tu si přinesla do své barmanské profese a předává ji dál. Ostatní dovednosti získala praxí, stejně tak základy konverzace v angličtině.
Neustále se snaží být v kontaktu s moderními trendy v gastronomii, vytváří nové receptury a přichází s inovativními podněty.
Co se učit nikdy nemusela, je úsměv a nakažlivě dobrá nálada. Je na ní vidět, že má ráda pohyb. Ve volném čase obouvá kolečkové brusle
a s rodinou brázdí havířovské ulice.

Říká o sobě: „Někdy si připadám jako ve snu, ze kterého se nechci probudit. Pracuji v krásném prostředí, mám kolem sebe fajn lidi, můžu být sama sebou. A ono je to hned poznat. Nejlepší na tom všem je, že ani jeden den v práci není stejný. Pokaždé se tak těším a to mě na tom asi baví nejvíc. Stereotyp, který by hrozil přechodem do zoufalé nudy, jednoduše není nic pro mě.“ 

Životní motto: „Karma je zdarma.“

Tomáš Pieczka - prostě kuchař a gastroinovátor Tom

Je z těch vzácných lidí, kterým je práce koníčkem i zábavou, nezná slovo „nejde“, je vždy ochotný a úsměv neztrácí ani v okamžicích, kdy má rozpracovanou objednávku na dvacet různých jídel.

Říká o sobě:  „Před pěti lety jsem absolvoval SŠ hotelnictví a cestovního ruchu, důležitou praxi mi pak poskytly restaurační provozy zejména v Ostravě. Rád se učím novým věcem, protože gastrotechnologie se neustále vyvíjí a nedovolí ustrnout. Navštěvuji různé gastrofestivaly,  koukám kolegům pod ruce a nechávám se inspirovat. Také vymýšlím nové věci a postupy, něco z toho se projevilo i Pasta&Café Romana. Ve vzácných chvílích volna nejen ostřím nože na další směnu, ale také chodím po horách. Mám k tomu dobrou parťačku Abby, fenu staffordšírského teriéra, která je neunavitelná, takže mě venku vždycky příjemně utahá."

Životní motto: „Jaké si to uděláš, takové Tomáš."

Michal Magera – prostě Magič, kuchař s energií dvou Temelínů

Patří do kategorie lidí, pro které práce nekončí fajrontem. Je nesmírně akční, má pořád chuť tvořit něco nového a učit se, aby v profesi byl čím dál lepší. Jeho nadšení se pak promítá i do tradičních konzervativních pokrmů české kuchyně, pro kterou má slabost.

Říká o sobě: „Vystudoval jsem hotelovou školu Tajovského v Havířově. Nyní mám za sebou nějakých deset let praxe, takže už můžu říct, že konečně něco málo umím 😊. Vystřídal jsem několik různých provozoven a zpětně hodnotím, že to víceméně bylo jen o sběru zkušeností. V létě 2018 jsem se po dlouhých námluvách stal součástí Pasta&Café Romana, kde můžu všechno zúročit. Práce je tady náročná, ale to je přesně to, co mě těší. Být od rána do večera v jednom kole, to je můj živel. Mimo práci pak rád chodím po horách, nebo jen tak vařím pro přátele. Miluju steaky ve všech podobách a omáčky. Naopak sladké nemusím vůbec, zákuskem je pro mě třeba dobrý řízek.“

Životní motto: „Osud si určuji sám.“

Michaela Tonková – prostě Míša, nápojová specialistka a servírka

Již od dětství se vyznačovala soutěživostí, perfekcionistickým přístupem k životu a tvrdohlavou urputností, se kterou jde hlavou proti zdi. Stejně tak se vrhla do práce v Pasta&Café Romana a rychle si zde získala pevné místo.

Říká o sobě: „Vystudovala jsem střední hotelovou školu a letos je to můj jedenáctý rok v gastronomii. Jakožto gurmánský kritik ocením dobré jídlo a služby, ve své práci se proto maximálně snažím blížit k dokonalosti. Přátelé o mě tvrdí, že jsem se měla narodit jako kluk, mám ráda rychlá auta a jízdu v nich. Když je volno, cestuji křížem krážem po republice, navštěvuji hrady, zámky a dobré restaurace.“

Životní motto: „Život je jednoduchý, jen lidé si ho sami dělají složitým.“

Anna Lhotská – prostě Anička, multilingvní vrchní, která neprchá

Má ráda společnost příjemných lidí. Jen tato prostá kostelace ji dokáže nabít zásobní energií, která vydrží i po zavírací době. S nadhledem zvládá zátěžové situace a když už není zbytí, nasadí odzbrojující úsměv a nabídne nejlepší řešení.

Říká o sobě: „Vystudovala jsem SŠ techniky a služeb v Karviné. Svého času jsem působila jako recepšní v burzovní firmě, pak v restauraci v Dětmarovicích a na petrovickém Zámečku. Domluvím se plynně anglicky, méně směle německy a francouzsky. Každopádně se o volných chvílích v těchto jazycích zdokonaluji. Ve volném čase jezdím na kole nebo na in-line bruslích, také pravidelně chodím venčit svého labradora Tobina.“

Životní motto: „Co v životě zaseješ, to také sklidíš.“

Miroslav Cholasta  - prostě odpovědný kuchař

V každém oboru se najde někdo, za koho mluví odvedená práce a nikoli prázdná slova. Někdo, kdo nemá potřebu se sám vystavovat, ale je rád, když to, co vytvořil, ostatním lidem přináší radost a užitek. Někdo, kdo ví, co a jak se má dělat a také to bez okolků dělá. Přesně takový člověk je naše nová a citelná posila kuchyňského teamu.

Říká o sobě: Celá rodina pracujeme v gastro oboru, takže i pro mě od patnácti byla kuchařina jasná volba. Vyučil jsem se kuchařem, jsem kuchařem a jestli zdraví a okolnosti dovolí, budu kuchařem i nadále. Za svou profesní kariéru jsem pracoval v různých podnicích, vždy jsem se snažil osvojit si to dobré a eliminovat určité nedostatky. Naučil jsem se, že pracovní doba kuchaře není od do, ale je nutno se dílu věnovat, pokud je třeba. Zákazníky nemusí zajímat, že mi třeba právě končí směna. Taky se držím pravidla, že každému raději hned řeknu, co si myslím, žádné intriky.

Životní motto: „Nelhat a nekrást.“

Miroslav Jendryštík - sluníčko na place

Vystudovaný grafický designér má sklony k umělecké činnosti již od dětství. Z toho důvodu ho činí šťastným, když hostům servíruje originální a vkusné jedlé kompozice. Vždycky si drží úsměv, je přirozeným způsobem jemně přátelský. Praxi v gastru získal nejprve jako nadšený brigádník, později se stal stabilní a respektovanou osobností, kterou jsme u nás na hlavní pracovní poměr přivítali s otevřenou náručí.

Říká o sobě: Mám radost ze života a dokážu si zpříjemnit den i maličkostí, kterou ostatní považují za podružnou. Všechno co dělám, dělám naplno.

Životní motto: „Úsměv nestojí nic, ale dokáže zázraky.“

Roman Adámek  - prostě další fajny synek v kuchyni

Roman je chlap z chalupy, který ví, že práce se sama neudělá, ani kdyby na ni stokrát intenzivně myslel. Mezi ostatní do našeho kuchařského týmu okamžitě zapadl, působí jako další klidná síla, která neudělá jediný zbytečný pohyb a je radost ho chvíli pozorovat, jak mu ruce hrají. Kromě práce mu zbývá už jen čas na rodinu. Je šťastně ženatý a má dvě děti.

Říká o sobě: Vystudoval jsem střední školu cestovního ruchu v Ostravě-Hrabůvce. Základy jsem dostal slušné, ale teprve praxe v zahraničí mi ukázala, jak zvládnout velký nápor strávníků a přitom zachovat kvalitu. Čtyři roky ve Španělsku ve čtyřhvězdičkovém hotelu byly k nezaplacení. Od mistrů kuchařů jsem se naučil postupy, které šetří čas a také nějaké technologické fígle. Jde hlavně o organizaci práci, rozvržení jednotlivých etap.Někdy si připadám jako šachista, který hraje simultánku. Musíte vědět, co se kdy kde vaří, jak dlouho to přesně trvá, než je pokrm ideálně nachystaný. Někdy se tak sejde i dvacet objednávek a to je potom fofr. Ten mi svědčí nejvíce.

Životní motto: „Všechno se podaří. Jen je třeba chtít a hlavně se musí začít.“

Adam Blaník  - prostě náš nejmladší, ale šikovný

Neřekli byste, že Adam je klučina čerstvě po škole a my jsme jeho první pracovní štace. Ale tak to prostě je a člověk žasne. Jak zodpovědně přistupuje ke každému úkonu, jak na nikoho nepyskuje a vstřebává každou maličkost, kterou mu škola nedala. Jak rychle získává zkušenosti a den ze dne profesně roste. Je to radost a my můžeme být hrdi na to, že je v dobrých rukou Tomáše a Michala, kteří v Adamovi získali spolehlivého fajn parťáka na směnu. Ke dvěma Temelínům byl právě připojen třetí reaktor...

Říká o sobě: Vystudoval jsem Albrechtou střední školu v Českém Těšíně, obory hotelnictví a kuchař-číšník. Práce v kuchyni mě prostě baví. Rád vařím i doma, ve volných dnech. Rozšiřuji si obzory a zkouším nové věci. Mimo to s přítelkyní rádi cestujeme a sledujeme dobré filmy. Na víc zatím není moc času.

Životní motto: „Lvi žerou první.“ (Pozn. red.: Michal s Tomášem během rozhovoru souhlasně pokyvují hlavou a je jasné, kdo jsou ti lvi.)