Rebarbora neboli reveň

26. 5. 2017 / Aktuality

Rebarbora neboli reveň: 7 otázek na tělo

Zdravá i nebezpečná. Posel blížícího se léta. Dříve téměř plevel, dnes vzácnost. Komplikovaná, ale těm, kdo jí věnují dostatek času a trpělivosti, se odmění vrchovatými doušky vitamínů a síly. To všechno je reveň, v našich končinách známá rovněž pod jménem rebarbora. Dobrá služka, ale špatná paní.

Kde se vzala? Tu se vzala?

O rebarboře se zmiňují už staří Tibeťané v dobách někdy kolem roku 2700 před naším letopočtem. Jako himálajský lék se reveň rozšířila do Číny, kde se stala (a dodnes je) součástí tradiční medicíny coby zdroj vitality. V 16. století se její pěstování rozšířilo do Evropy a následně i Ameriky.

Za časů našich babiček a dědečků rebarbora rostla prakticky na každé zahrádce. Byla téměř jako plevel (skoro doslova – je velmi nenáročná na pěstování). Zájem o tuto bylinu však postupem let upadal a zvyšovat se začíná (sice pomalu, ale jistě) znovu až v posledních letech s rostoucí popularitou zdravého stravování a souladu s přírodou.

Je to ovoce, nebo zelenina?

Reveň kadeřavá (či reveň vlnovitá) patří do čeledi rdesnovitých. Tam náleží mimo jiné také truskavec nebo třeba šťovík.

Rebarbora je tedy oficiálně zelenina, díky své chuti, která přímo láká k doslazení, se ale často používá spíše jako ovoce. V Americe dokonce byla za ovoce prohlášena soudem, tam ji tedy v regálech se zeleninou nenajdete.

Je zdravá, nebo jedovatá?

Správná odpověď zní: komplikovaná. Rebarbora je plná vitamínů i nebezpečná. Třeba listy obsahují kyselinu šťavelovou a další jedovaté sloučeniny. A přestože smrtelnou dávku odhadují vědci na zhruba 5 kilogramů listů, doporučujeme je přesto raději nejíst.

Naopak řapíky jsou cenným zdrojem vitamínů skupiny B, kyseliny jablečné, citronové a listové a také třeba niacinu podporujícího krevní oběh.

Reveň je vítaným pomocníkem pro správnou funkci zažívacího systému, posiluje obranyschopnost organismu, pomáhá proti zácpě i při boji s nadváhou, zlepšuje funkci jater a žlučníku a příznivě působí na pleť.

Naopak lékaři nedoporučují konzumaci rebarbory lidem majícím potíže s močovým měchýřem, ledvinami a revmatismem, a to právě kvůli zmíněné kyselině šťavelové.

Kdy ji sbírat?

Když se začne půda prohřívat, začnou se řapíky rebarbory barvit do ruda. Ohlašují tak nejen blížící se léto, ale také čas sklizně. Ten nastává v období od května do června.

Platí přitom ono známé „Čím dříve, tím lépe“, neb postupem času se v rostlině zvyšuje množství nebezpečné kyseliny šťavelové. Naši předkové jako nejzazší termín sklizně označovali právě letní slunovrat. Někdy v té době také reveň začíná kvést, a její síla se tak oslabuje.

Řapíky odlamujte vždy od kraje rostliny. Nikdy neodřezávejte – zbylý stonek má tendenci hnít, a tím poškodit zbytek byliny.

Jak ji připravovat?

Jste-li příznivci v poslední době populárního raw stravování, na rebarboru zapomeňte – řapíky je nutné tepelně upravit. Teprve tehdy se kyselina šťavelová změní v anorganické sloučeniny.

Zejména při pozdější sklizni je třeba stáhnout z řapíků tužší slupku. Pak je již stačí jen nakrájet a povařit s cukrem. Skvělé jsou kompoty anebo koláče. Na ty samozřejmě rebarboru vařit předem není třeba.

Dobrá je ale například i rebarborová omáčka, kousky řapíků jsou vhodné do salátů i pod maso, někteří lidé z nich připravují dokonce víno. Fantazii se v tomto případě skutečně meze nekladou.

Pozor však na jednu věc – při vaření nepoužívejte hliníkové nádobí! Kyselina šťavelová s tímto prvkem reaguje a vtahuje ho do sebe, čímž ho pak dostává i do těla. A to není dobré.

S čím ji doplnit?

A kyselina šťavelová znovu a naposled. Její nepříznivé účinky na kosti a ledviny snižuje vápník. Proto se doporučuje kombinovat rebarboru s mléčnými výrobky. Takový rebarborový koláč s tvarohem je tedy nejen chutný, ale i kombinačně velmi vhodný.

Chuťově se pak rebarbora dobře doplňuje třeba s jahodami nebo mrkví.

Jak ji skladovat?

Díky nutnosti převaření lze rebarboru skvěle skladovat ve formě kompotů nebo marmelád. Převařené kousku řapíků je možné také usušit anebo naopak zmrazit.

A perlička na závěr aneb Od kuchyňské linky k drogerii

Pokud si rebarbora pro svou výraznou chuť cestu do vašeho jídelníčku nenajde, nemusíte zoufat. Části této rostliny mají využití i mimo kuchyni. Šťáva z řapíků třeba skvěle rozpouští mastnotu, odvarem z kořene získáte medový přeliv na vlasy a povařené listy smíchané s mýdlem účinně bojují na zahradě proti slimákům a mšicím.

V PASTA & CAFÉ ROMANA jsme reveň právě sklidili. A i když vlasy medového odstínu znějí lákavě, míří naše úroda rovnou do kuchyně. V týdnu, kdy se květen bude lámat s červnem, se tak můžete těšit na rebarborový čaj s listy maliníku, které jsou rovněž z našeho hospodářství, anebo rebarborovou buchtu. Prostory restaurace jsme navíc pro toto období vyzdobili rebarborovými květy, zážitek tak bude dvojnásobný. Stavte se k nám ještě dnes.